Dva týdny, které Emě změnily život
Někdy stačí jen několik málo dní k tomu, aby byl váš život bohatší než kdy dřív. Důkazem je příběh Emy, která s námi odjela na dvoutýdenní pobyt do Bristolu, kde studovala na jazykové škole ELC Bristol. Čekaly ji dva týdny obecné angličtiny a pobyt v rezidenci pro mladé dospělé, kde se seznámila s lidmi z různých koutů světa a zjistila, že se i stovky kilometrů od domova může cítit jako doma. Začátky se neobešly bez lehké nervozity, kterou však rychle vystřídalo nadšení a vzpomínky, na které se nezapomíná. Pro Emu byl tento pobyt doslova život měnící. Kromě lepší znalosti angličtiny si odvážela i touhu pokračovat v dalším vzdělávání v zahraničí a dále objevovat svět plný příležitostí.
Přečtěte si, jak o tomto zážitku vypráví sama Ema – třeba vás inspiruje ke kroku, který život změní i vám.
Nervozita se rychle proměnila ve skvělou zkušenost
Když jsem poprvé slyšela o možnosti jet na jazykový pobyt do Bristolu, byla jsem nadšená, ale i trochu nervózní. Nikdy předtím jsem nebyla tak dlouho mimo domov a myšlenka, že strávím dva týdny v cizí zemi, mě naplňovala směsicí očekávání a obav. Dnes už vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy udělala.
Jazyk přátelství? Smích a dobrá nálada
Bydlela jsem v rezidenci pro studenty do 18 let, která se stala mým druhým domovem. Pokoje byly útulné, čisté a moderní, ale to nejdůležitější se odehrávalo mimo ně – ve společenské místnosti. Každý večer jsme se tam scházeli, hráli Uno, kulečník, sdíleli zážitky ze dne a smáli se do noci. Během pár dnů jsme si vytvořili malou komunitu lidí z různých koutů světa, kteří si rozuměli, i když mluvili každý trochu jiným jazykem. Bylo neuvěřitelné, jak rychle se z cizinců stali přátelé. Velkou roli v tom, jaká atmosféra v rezidenci panovala, sehrála i Huda, která se o nás na rezidenci starala. Nebyla to jen vedoucí – spíš něco jako starší sestra, která byla vždy po ruce, když jsme něco potřebovali, když nám bylo smutno nebo když jsme se chtěli prostě zasmát. Uměla vytvořit pocit domova a bezpečí i stovky kilometrů od našich skutečných domovů.
Učení mučení? Ani v nejmenším
Výuka byla úplně jiná, než jsem kdy zažila. Vedoucí školy John a jeho manželka Margaret nás přivítali s takovou laskavostí, že se napětí okamžitě rozplynulo. John byl neuvěřitelně inspirativní člověk – dokázal nás zaujmout, rozesmát i přimět přemýšlet. Margaret zase svým přístupem vytvořila atmosféru, kde se každý cítil vítaný a důležitý. Každá lekce byla jiná: někdy jsme probírali běžné situace, jindy jsme tvořili projekty, debatovali nebo hráli jazykové hry. Díky tomu jsem si ani neuvědomovala, že se učím – všechno přicházelo přirozeně, s lehkostí a radostí.
Když se snoubí vzdělávání a objevování
Odpoledne patřila workshopům a výletům. Prozkoumávali jsme město, navštěvovali místní kavárny, přístav nebo parky, a já se každý den znovu přesvědčovala, jak moc má Bristol své kouzlo. Je to město plné života, barev a kontrastů. Měla jsem i své malé rituály – každý den jsem si dopřávala matchu v jednom ze svých oblíbených spotů a večer jsme s přáteli chodili na večeře, které pro nás zajišťovala rezidence. Byly skvělé – tolik vůní, chutí a možností! I já, která bývám vybíravá, jsem si vždy našla něco, co mi udělalo radost. A pak tu byl pan Janičina, člověk, bez kterého by celý pobyt nebyl tak bezstarostný a krásný. Díky jeho pomoci a organizaci proběhlo všechno hladce – od prvního dne až po návrat domů. Věděla jsem, že se na něj mohu kdykoliv obrátit, a to pro mě znamenalo velkou jistotu.
Zážitky, které se vrývají hluboko do srdce
Na tento pobyt ale nikdy nezapomenu hlavně kvůli lidem. Každý z nich mi něco dal – úsměv, radu, nový pohled na svět. Když přišel poslední den, uvědomila jsem si, jak silně mi všichni přirostli k srdci. Loučili jsme se v objetí, smáli se, plakali a slibovali si, že se zase uvidíme. Bylo to těžké, protože jsem cítila, že opouštím něco výjimečného – místo, kde jsem byla opravdu šťastná.
Tak takhle vypadá škola života
Tenhle pobyt mi otevřel oči. Naučil mě nejen lépe mluvit anglicky, ale hlavně věřit si, vystoupit z komfortní zóny a vážit si každého okamžiku. Uvědomila jsem si, že svět je mnohem větší, než jsem si myslela – a že patřím mezi lidi, kteří ho chtějí poznat. Díky této zkušenosti jsem se rozhodla, že chci pokračovat ve studiu v zahraničí dlouhodobě. Bristol mi ukázal, že život mimo domov může být nejen výzvou, ale i příležitostí k růstu, přátelství a objevování sebe sama. A teď, když o tom všem píšu, cítím, jak se mi po těch dnech stýská. Vzpomínky se vracejí – smích, rozhovory, vůně jídla z kuchyně, drobné okamžiky, které tehdy působily obyčejně, ale teď mají cenu zlata. Pokud o tom právě teď přemýšlíš, neboj se a prostě jeď. Každý moment tam stojí za to a každý zážitek ti zůstane v srdci navždy. Užívej si každý okamžik naplno – ten pobyt je zkušenost, kterou nikdy nezapomeneš.
